Téma: Jak se žije bez chemie

Chemické látky v domácnosti, zdraví a životní prostředí

Zprávy médií o skladu plném nebezpečných chemikálií nebo o otráveném potoce plném mrtvých ryb u nás bohužel dnes překvapí málokoho. Víte ale, že možná denně telefonujete s mobilem, který obsahuje bromované zpomalovače hoření - látky narušující funkce hormonů a hromadící se v tělech lidí?

Víte, že nebezpečné ftaláty odborníci nacházejí v hračkách a dětském textilu, v parfémech, v kosmetice, v podlahových krytinách a dokonce i ve zdravotnických pomůckách?

Ftaláty, neboli estery kyseliny ftalové, jsou skupinou asi čtyřiceti chemických látek. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.

Pesticidy jsou chemické prostředky, které se užívají k zamezení ztrát na kulturních rostlinách, zásobách potravin i krmiv. Nadměrné používání pesticidů a jiných cizorodých látek se projevuje v konečné fázi zvýšenou zátěží organismů a narušením jejich fyziologických procesů.

Mezi nejzávažnější projevy vystavení člověka cizorodým látkám patří výskyt nádorových onemocnění, množství vrozených vad, počet alergických onemocnění atd. Nebezpečné chemikálie se nepozorovaně proplížily do našich kuchyní, ložnic i obýváků. Analýzy prachu z domácností několika evropských zemí i České republiky prokázaly dlouhý seznam problematických chemických látek, které unikají z běžného spotřebního zboží. Lékaři je nacházejí v lidské krvi, v tuku, v mateřském mléce, ale i v tělech dosud nenarozených dětí, do nichž pronikají z krve matky prostřednictvím placenty. A to je dostatečný důvod k tomu, abychom se o problém více zajímali a abychom zabouchli rizikovým chemikáliím dveře svých domovů.

Nejen, že nás obklopují nebezpečné chemikálie, ale o mnohých látkách ani nevíme, jaké mají účinky. Jen u zlomku ze 70 000 chemikálií, které jsou dnes běžně na trhu, bylo dokončeno komplexní hodnocení rizik. Většina z nich je vyráběna, používána a uvolňována do prostředí, aniž bychom znali jejich účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Proto Evropská unie schválila reformu chemické politiky, které se říká REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) a která by měla zajistit dostatek informací o používaných chemikáliích a zlepšit ochranu životního prostředí i zdraví lidí před nebezpečnými chemikáliemi. Zákazníci i obchodníci díky REACH získávají dnes více informací o obsahu nebezpečných chemických látek ve zboží.

Přírodní kosmetika

Máte-li na výběr, jestli si na svou pleť namažete bylinky či ropu, jistě si vyberete první variantu. Proto se v dnešní době můžeme setkat s velkou propagací „přírodní“ kosmetiky, „organic“, kosmetiky s přidáním panenských olejů apod. Většinou se však nejedná o kvalitní a pravou přírodní kosmetiku, ale jen líbivou reklamu, která však na většinu zákazníků funguje.

Na co si dát při výběru kosmetiky pozor:

• Složky kosmetických výrobků jsou na obale psány sestupně podle množství. Produkt, který je napsán jako první, se ve výrobku vyskytuje nejvíce.
• Pod názvy jako Sodium Laureth Sulfate, Amonium Lauryl Sulfate, Cocamidopropyl Betaine atd., se skrývají tenzidy. Vyskytují se např. v šamponech, sprchových gelech, pěnách do koupele. Pěna je však zbytečná, přírodní produkty jsou většinou nepěnivé.
• Dalšími zbytečnými látkami jsou parabeny, které konzervují produkt. Výrobky se však dají konzervovat i přírodní cestou, když tedy uvidíte názvy jako Methyl-, Ethyl-, Propyl- či Butylparaben, Sodium Benzoane, formaldehyd nekupujte je.
• PEG deriváty označuje polyethylenglykoly- to jsou emulgátory (tj. látka, která spojí vodu a olej v produktu), které mohou být znečištěny a tím např. rakovinotvorné.
• Vonné látky jsou k propagaci prodeje produktu důležité, ale i zde můžeme nahradit chemické látky přírodními, např. éterickými oleji.

Čím více prodejců svou kosmetiku neprávem označovalo jako "přírodní", tím více bylo potřebné tu skutečně přírodní odlišit. Právě proto vzniklo několik systému značení kosmetiky, které výrazně usnadňují orientaci na trhu. Firma musí prokázat, že splňuje určitý standard.

V České republice má kontrolu a certifikaci na starost kontrolní organizace KEZ o.p.s. (nevládní nezisková organizace, která zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství, více na www.kez.cz). Organizace KEZ v České republice zavedla značky CPK – CERTIFIKOVANÁ PŘÍRODNÍ KOSMETIKA a CPK bio, které jasně definují suroviny v kosmetice obsažené a vymezují je pouze na přírodní a z přírody pocházející zdroje, které jsou případně i v bio kvalitě.
Tyto značky zaručují, že

• Výrobky obsahují nejkvalitnější rostlinné suroviny včetně surovin pocházejících z ekologického zemědělství, případně ze sběru bylin či plodů rostoucích ve volné přírodě,
• Výrobky neobsahují parafín, vazelínu, ani jiné další ropné produkty, silikony,
• Neobsahují žádné syntetické, vonné, konzervační a barvící látky,
• Neobsahují geneticky modifikované suroviny,
• Výrobky ani výchozí suroviny nejsou testované na zvířatech, nejsou používány suroviny z mrtvých zvířat
• Neobsahují chemické UV filtry, elektronové nosiče, ethoxylované suroviny,
• Sběr rostlin probíhá šetrným způsobem s přihlédnutím k zachování druhové rozmanitosti a stability přírodního stanoviště s důrazem na ochranu životního prostředí,
• Ekologická likvidace odpadů , ekologická únosnost výroby a obalových materiálů.

Certifikovaná přírodní kosmetika nese toto označení:

Ve světě existuje množství obdobných standardů, nejrozšířenější jsou:

• BDIH

  

  Svaz německých průmyslových a obchodních podniků (Bundesverband deutscher Industrie- und Handelsunternehmen) sdružuje firmy z oblasti farmacie, health care produktů, potravinových doplňků a kosmetiky a uděluje nejčastěji užívanou ochrannou známku na mezinárodní úrovni. Výrobky s certifikátem BDIH nemohou obsahovat ropné produkty, syntetické konzervační a vonné látky ani syntetická barviva. Suroviny se nesmějí získávat z mrtvých zvířat a výrobky ani složky nesmějí být na zvířatech testovány. Rostlinné suroviny pocházejí, pokud je to možné, buďto z ekologického zemědělství nebo z kontrolovaných sběrů ve volné přírodě. Splnění podmínek posuzuje mezinárodní institut Ecocontrol v Osterode. U nás seženete výrobky firem Lavera, Logona, Sante, Primavera, Weleda, Dr. Hauschka, Fitne aj.

• EcoCert

  

  Certifikační společnost nabízí 2 druhy známek- Ecocert ECO a Ecocert BIO. Ecocert ECO zaručuje obsah 95% přírodních (rostlinných nebo minerálních) produktů. Podíl těch, které byly vypěstovány ekologicky je uveden na obalu. Ecocert BIO zaručuje obsah 95% rostlinných složek z ekologického zemědělství. V ČR je sehnatelná značka Urtekram a L´Occitane.

• Soil Association Certification Limited

  

  Tato známka britské asociace zaručuje minimálně 70% přírodních složek, které pocházejí z ekologického zemědělství. Na každém výrobku je uvedeno upřesnění. Pokud tomu tak není, znamená to minimální obsah 95% těchto složek. U nás se prodává např. značka čistících prostředků Ecover.

Další cíle výrobců kontrolované přírodní kosmetiky:

• Transparentní výrobní postupy a vzdělávání spotřebitelů
• Aktivní nasazení proti používání geneticky manipulovaných surovin a podpora ekologického zemědělství
• Ekologicky šetrné výrobní postupy a používání recyklovatelných obalových materiálů
• Sociální aspekty výroby: suroviny z Fair Trade projektů ve třetím světě

Léčivé rostliny, zdravá strava a jejich účinek na naše zdraví

V dnešní uspěchané a přetechnizované době je stále větším problémem udržet si dobré zdraví. Spousta z nás trpí různými zdravotními problémy, které nám znepříjemňují život. Musíme ale všechny léky kupovat jen v lékárně? Kolem nás existuje tolik přírodních léků, o kterých nemáme ani ponětí. Můžeme si připravit svoji vlastní domácí lékárnu.

Stále více lidí se vrací k tradičním přírodním lékům, které používali naši předci. Nelze jimi plně nahradit léky, ale mohou být účinnými pomocníky. Jakoukoliv rozsáhlejší aplikaci přírodních léčivých pomocníků je však dobré konzultovat s odborníkem, většinou lékařem.

Léčivé rostliny

Bylinářství v našich zemích je podloženo dlouholetou tradicí zachycenou od renesance. Je známo, že léčivé rostliny se mohou sbírat v přírodě, nebo i v parku, můžeme je vypěstovat na zahradě, nebo i v truhlíku a květináči. Jistě všichni známe běžné léčivky jako jsou lípa, růže šípková, jahodník, ostružiník, maliník, podběl, prvosenka, sedmikráska a pod. Jsou zde však i ty, které jsou na první pohled nenápadné, ale jejich léčivý význam je obrovský (např. černohlávek).

Obzvláště vhodné druhy pro pěstování v oblasti jižní Moravy jsou meduňka, máta, měsíček, bazalka, koriandr, aj.

Deset rad pro sbírání bylinek:

• Většinu rostlin je dobré sbírat za pěkného a suchého počasí.
• Listy otrháváme (sdrhujeme) před rozkvětem rostliny.
• Květy odstraňujeme na počátku nebo v době plného květu.
• Nať odstraňujeme na počátku rozkvětu.
• Plody a semena sbíráme v době dozrávání nebo v době plné zralosti.
• Kořeny a oddenky odstraňujeme z vlhké země na jaře nebo na podzim.
• Kůru sbíráme na jaře nebo na podzim za vlhkého počasí.
• Sbíráme jen v čistých lokalitách.
• Nesbíráme poškozené rostliny, s opatrností rostliny jedovaté.
• Sbíráme jen takové množství rostlin, jaké jsme schopni usušit.

Jak doma využít léčivé rostliny?

• Nálev – za tepla získaný vodní výluh
• Odvar – za varu získaný vodní výluh
• Macerát – výluh za studena
• Tinktura – tekuté extrakt v alkoholu
• Sirup – nálev, odvar nebo tinktura smíšená s vodou a cukrem (medem)
• Obklad – přiložení na postižené místo
• Léčivý olej – rostliny zalité olejem

Co si představit pod pojmem léčivá strava?

Odborně řečeno se jedná o stravu s převahou zásadotvorných jídel, která dostávají organismus do acidobazické rovnováhy. Prakticky lze říct, že všechna onemocnění vznikají z acidobazické nerovnováhy, v dnešní době způsobené překyselením organismu.

Organismus člověka, naprogramovaný na čerstvou přirozenou potravu, si za posledních 50 let nestačil zvyknout na všechny ty "vymoženosti" jako je maso, alkohol, cigarety, prakticky všechny průmyslově vyráběné potraviny a polotovary plné „éček“, solí a dalších cizorodých chemikálií.