Máte-li chuť, můžete si svou procházku po Stezce zdraví prodloužit a vypravit se na další zajímavá místa:

• Vlevo po silnici k vlakové zastávce Česká (cca 2 km).
• Vpravo po silnici směr Vranov. Asi po 200 metrech tímto směrem je doleva odbočka na Babí lom, odkud je možné dojít na Vranov nebo do České.
• Vpravo po silnici ve směru na Vranov asi po 3 km odbočuje silnice do Jehnic (IDS JMK) - zde je také možné vydat se vlevo značenou cestou přes „Babí doly“ kolem koňské farmy na Ořešín (IDS JMK).
• Silnicí po levé straně údolím Ponávky a pak vlevo do svahu. Tato cesta vede do Jehnic (IDS JMK).

A protože je v našem kraji vedle údolí Ponávky i mnoho dalších míst, která určitě stojí za to navštívit, připravili jsme pro Vás následující tipy:

• Hády
  Na severu Brna, v místech, kde přechází lesnatá krajina Drahanské vrchoviny do úrodných rovin Dyjsko-svrateckého úvalu, se nachází vrch Hády (424,3 m n. m.). Tento mohutný výběžek devonských vápenců Moravského krasu je podobně jako hrad Špilberk nebo katedrála sv. Petra a Pavla jednou z nezaměnitelných dominant města viditelných z širokého okolí. Současnou nezaměnitelnou tvář mu ve dvacátém století vtiskla nejen zdaleka viditelná vysílací věž, ale zejména rozsáhlý vápencový lom na jeho jižních svazích. Bledá stěna hádeckého lomu se tyčí nad Brnem jako pomník lidské chamtivosti (vápenec se zde těžil ještě v roce 1998). Dnes už naštěstí - a snad navždy - zdejší těžební mechanismy utichly a Hády se vracejí přírodě.
  
  Řada malebných přírodních zákoutí, bohatství rostlin a živočichů i zajímavá geologická stavba tohoto kopce a blízkého okolí společně vytvářejí jedinečné přírodní prostředí. Zcela po právu byly lesy na vrcholu Hádů a vedlejšího kopce Šumbery vyhlášeny národní přírodní rezervací Hádecká planinka. Zbytky původní krasové lesostepi se zachovaly na území přírodní památky Velká Klajdovka a na Kavkách. Přírodní dubohabrové lesy, škrapová pole i pozůstatky těžby vápence požívají ochrany v přírodní rezervaci U Brněnky a nový kout živé přírody vznikl v okolí jezírek na dně Růženina lomu. Barevný kontrast rozkvetlých bylin či žloutnoucího listí, kmenů stoletých dubů a vápencových skal v sobě skrývá tajuplné kouzlo harmonie v každém ročním období.
  
  V poslední době se Hády stále častěji stávají místem víkendových vycházek obyvatel okolních sídlišť, kteří tady hledají jednu z posledních oáz klidu a kousek nezničené přírody.
  
  
• Kamenný vrch
  Na okraji Brna v městské části Nový Lískovec v těsném sousedství brněnského sídliště Kamenný vrch se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, jejíž největší botanická atrakce rozzáří zdejší stepní stráně krátce po příchodu jara. Místní louky se vyznačují téměř masivním výskytem koniklece velkokvětého, v mnohem menší míře je zde zastoupena i populace později vykvétajícího koniklece lučního, jehož zdejší existence je v rámci Brněnska bohužel už jen raritní. Jedná se patrně o poslední lokalitu s jeho výskytem v této oblasti.
  
  
• Údolní přehrada na řece Svratce
  Brněnská přehrada leží na severozápadním okraji města Brna. „Prygl“, jak se přehradě ještě dnes v brněnské hantýrce říká, byl zbudován v letech 1936-40 zatopením obce Kníničky. Jezero o rozloze 252 ha a délce 10 km drží hráz dlouhá 120 m. Brněnská přehrada je vyhledávanou rekreační oblastí. V létě ke koupání a rybaření a v zimě pro běh na běžkách a bruslení. Okolní lesy, obklopující přehradu, jsou výbornou příležitostí k pěším túrám nebo cyklistice. Nad přehradou se nachází i velkolepý hrad Veveří, kam od května do září jezdí pravidelná lodní doprava.
  
  Přehrada leží na řece Svratce, dříve nazývané též Švarcava, která je největším levobřežním přítokem Dyje. Její povodí se rozkládá od severní části Českomoravské vrchoviny na jihovýchod přes Boskovickou brázdu, Brněnskou vysočinu a Moravský kras až do Dyjskosvrateckého úvalu. Jeho délka činí přibližně 115 km a šířka 60 km. Samotná řeka Svratka pramení na jihozápadním úbočí Žákovy hory ve výšce 780 m. n. m. a svou pouť končí na soutoku s Dyjí, dnes v oblasti střední zdrže Novomlýnských nádrží.
  
  Nad soutokem s řekou Svitavou se nachází několik míst, která byla v minulosti zvažována pro možnou výstavbu přehrady, říční údolí sevřené relativně příkrými svahy se totiž místy zužuje jen na několik desítek metrů (v Borovnici, nad Veverskou Bítýškou, v Kníničkách, nad Komínem, u Kamenného mlýna aj.). Ve vodohospodářských plánech z poloviny 20. století proto najdeme v tomto úseku až 9 přehrad. K výstavbě přehrady právě v těchto místech bylo nakonec přistoupeno proto, že oblast zátopy (270 ha) se jevila jako nejméně kontroverzní. Největším problémem zde bylo přesídlení obce Kníničky a několik zásahů v oblasti Veverské Bítýšky (zatopení Tejkalova mlýna). V oblasti zátopy se však nenacházela zvláště hospodářsky cenná půda, neprobíhala zde významná těžba nerostných surovin a ani důležité lesní komplexy nebyly stavbou narušeny. Také cenné historické památky, které dnes můžeme obdivovat v blízkosti přehrady, ležely mimo předpokládanou zátopu (hrad Veveří, pozdně románská kaple Matky Boží nedaleko hradu, centrum Veverské Bítýšky aj.).
  
  Rekreační využití přehrady má historii dlouhou téměř jako přehrada sama. Její dokončení se datuje do roku 1940. Ačkoliv se po skončení války potýkalo naše národní hospodářství s řadou potíží, byla již rok po osvobození díky zanícení organizačního týmu zahájena lodní plavba. První dvě výletní lodě pro 90 cestujících byly 5. května 1946 pokřtěny jmény Morava a Brno. O výlety na přehradu byl obrovský zájem i přes to, že tramvajová trať tehdy končila v Komíně a dál už museli výletníci/ce autobusem nebo po svých. Do staré Bystrce byla tramvajová doprava zavedena až v roce 1951. Stále rostoucí zájem veřejnosti si vyžádal spuštění dalších lodí na vodu, a tak do roku 1961 k Moravě a Brnu přibyl ještě Úderník, Pionýr, Mír, Praha, Moskva, Bratislava a Kyjev. Od druhé poloviny 50. let pak vyrůstají v oblasti přehrady i rekreační chaty a zájem o využití oblasti k těmto účelům stále roste. Dokonce zde jednu dobu fungovala i „plovoucí prodejna Pramenu“, která zásobovala chataře čerstvými potravinami. Od 60. let až do současnosti má celý lodní park kapacitu až 1 500 osob. Na přelomu 80. a 90. let byly některé lodě rekonstruovány a přejmenovány, takže z Úderníka se stalo Brno, z Kyjeva Veveří a z Moskvy na žádost primátora vznikl v roce 1993 Dallas. (po rekonstrukci a vášnivých debatách opět přejmenovaná, tentokrát s názvem Morava)
  
  Oblast Brněnské přehrady je přírodně velice cenná. Území takové hodnoty je proto třeba chránit a snažit se ho uchovat i příštím generacím.
  
  
• Hrad Veveří
  Na břehu Brněnské přehrady se mezi lesy vypíná hrad Veveří. Jeho počátky sahají až do 11. století, kdy ho jako lovecký hrádek využíval kníže Kunrád. V průběhu staletí hrad několikrát změnil své majitele a prošel složitým stavebním vývojem. V současné době se pracovníci Národního památkového ústavu snaží vrátit hradu jeho původní podobu a návštěvníci tak mají možnost sledovat postupnou rozsáhlou rekonstrukci celého areálu.
  
  
• Naučná stezka Járy Cimrmana
  Lokalita, na které se naučná stezka nachází, je v blízkosti městečka Lomnice, necelých 10 km od Tišnova - větší železniční stanice na trati Brno - Havlíčkův Brod - Praha. Desetikilometrová naučná stezka byla pojmenována podle fiktivní postavy neznámého génia Járy Cimrmana. Na trase je několik zastávek s informačními tabulemi, na kterých, kromě konkrétního popisu místa jsou i ukázky z dramatických děl této osobnosti. A tak vás cestou provází hra na vědomou mystifikaci a intelektuální humor Járy Cimrmana. Popis trasy: V Osikách se vydáme na horní konec obce, kde budeme dále stoupat po cestě směrem na Křeptov. Po velmi krátkém stoupání se dostaneme na kraj lesa, odkud bývá za dobrého počasí docela slušný výhled. V sezóně se v tomto lese dá najít neuvěřitelné množství hub a protože sem prakticky nikdo nechodí, tak se zde vyskytují i vzácnější a méně obvyklé druhy hub například hřib nachovýtrusný. Asfaltka nás dále vede lesem přes hřeben a po chvilce dojdeme na křižovatku (cca 1,5 km od obce) kde odbočíme doleva. Je tady uprostřed křižovatky skupinka tří smrků a zde se napojíme na žlutou turistickou značku, která dále pokračuje od asfaltové cesty již jen jako lesní cesta - i když kvalitativní rozdíl v povrchu je minimální. Po této cestě dojdeme po rovině (cca 1,5 km od rozcestí) k Sýkořské myslivně, kde začíná - respektive končí samotná stezka.
  
  Celá trasa je velmi pohodová a nenáročná. Absolvují ji určitě bez problémů i děti nebo starší lidé. Celková délka popisované trasy je cca 10 km, z čehož je naprostá většina z kopce nebo po rovině. Je to dáno tím, že výchozí obec Osiky je těsně pod vrcholem hřebene, po kterém sejdeme do Lomnice. I když půjdete hodně volným tempem, tak vám chůze zabere max. 3 hodiny. Trasa se dá prodloužit o dalších cca 10 km hezkou krajinou, po které dojdete přímo k vlaku. Buď údolím z kopce do Tišnova nebo přes kopec do Doubravníku.
  
  
• Botanická zahrada
  Botanická zahrada se nachází v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. K vidění jsou zde skleníky s tropickými a subtropickými rostlinami, meditativní místa s fontánami a kamennými kompozicemi sochaře Jana Šimka.
  
  Adresa: Kotlářská 2, Brno
  
  
• Jarošův mlýn - muzeum řemesla mlynářského
  Jarošův mlýn najdete ve Veverské Bítýšce (Na Bílém potoce 89). Ve mlýně je zachováno unikátní původní mlýnské zařízení, které jako ukázkovou zakázku dodala, ve mlýně instalovala a do provozu uvedla světoznámá firma Jos. Prokopa synové Pardubice. Jarošův mlýn se svým celodřevěným vybavením byl MK ČR prohlášen za kulturní památku. V současné době je jako muzeum řemesla mlynářského zpřístupněn veřejnosti. Prohlídka s odborným výkladem mlynáře představí zařízení mlýna, vodní náhon se stavidly, dvě Francisovy turbíny, vodníka Bonifáce, čerta Matěje…
  
  
• Mohyla míru
  Na Prackém kopci, tj. v místech, kde se rozhodlo o Napoleonově vítězství Bitvy tří císařů, byla na památku padlých vystavěna Mohyla míru. Její stavbu v letech 1910-1912 inicioval brněnský kněz profesor Alois Slovák. Na návrhu a výstavbě secesního památníku spolupracoval architekt Josef Fanta s F.nbsp;Anýžem a Č. Vosmíkem. V roce 1925 bylo k Mohyle přistavěno muzeum, ve kterém dnes můžeme vidět výstavy s tématem napoleonských válek. Lokalita: K Mohyle míru 200, Prace, Brno-venkov
  
  
• Moravský kras
  Moravský kras se nachází asi 30 km od Brna na Blanensku. Je to jedna z nejkrásnějších krasových oblastí v České republice. Pro návštěvníky jsou přístupné čtyři jeskyně a mimo jiné je možné navštívit i rozhlednu na kopci Podvrší u Veselice. Rozhledna na kopci Podvrší u Veselice umožňuje od srpna roku 2001 nádherné výhledy na podstatnou část Moravského krasu, Drahanskou vrchovinu, Českomoravskou vysočinu, Pavlovské kopce atd.
  
  
• Punkevní jeskyně
  Je součástí nejdelšího jeskynního systému v ČR s podzemní říčkou Punkvou, po které se při prohlídce dá projet na elektrickém člunu za poutavého výkladu průvodce. Nachází se zde také propast Macocha hluboká 138,5 m.
  
  
• Kateřinská jeskyně
  Je známá svou unikátní krápníkovou výzdobou a vynikající akustikou. Několikrát ročně se zde dokonce pořádají živé koncerty. Významný je též nález koster jeskynních medvědů.
  
  
• Jeskyně Balcarka
  Je dvoupatrová a má členité chodby spojené komíny a dómy s barevnou krápníkovou výzdobou.
  
  
• Sloupsko-Šošůvské jeskyně
  Jsou nejbohatším nalezištěm koster jeskynní fauny. Byla zde také nalezena lebka neandrtálského člověka stará přibližně 60 000 let.